Resitelske pracoviste: Statni zdravotni ustav Praha - Narodni referencni centrum pro pitnou vodu
Reditel ustavu: Doc. MUDr. Jaroslav Kriz
Reditelka Ustredi monitoringu: MUDr. Ruzena Kubinova
Resitele: MUDr. F. Kozisek, CSc.; Ing. K. Kratzer, CSc.
Spolupracujici organizace: Okresni hygienicke stanice v Benesove, Havlickove Brode, Hodonine, Hradci Kralove, Jindrichove Hradci, Karvine, Litomericich, Melnice, Sokolove, Svitavach a Usti nad Orlici, Krajska hygienicka stanice Stredoceskeho kraje, Krajska hygienicka stanice Ceske Budejovice
Cilem teto prace je prinest pravdivejsi obraz o kvalite vody ve studnich CR, nez jaky je v soucasne dobe prezentovan. Obecne lze jiste tvrdit, ze kvalita vody (vetsinou) dobra neni, ale protoze na celostatni urovni chybeji informace o skutecnem stavu, v poslednich peti letech se v oficialnich, i mezinarodne prezentovanych dokumentech [napr. 1, 2] objevuje opakovane tvrzeni, ze 95-98 % obyvatel zasobovanych vodou z individualnich zdroju (domovnich ci verejnych studni) ma vodu hygienicky nevyhovujici, predevsim z duvodu kontaminace bakteriemi. Autori techto dokumentu vychazeji z vysledku jednorazoveho setreni, provedeneho na objednavku Ministerstva zemedelstvi v roce 1994 v okrese Plzen - jih, kde bylo skutecne zjisteno, ze voda v 97,6 % vzorku nevyhovovala hygienicky nejzavaznejsim kriteriim [3] .
I kdyz vysledky peclive provedene plzenske studie byly nepochybne spravne, ze strany hygienicke sluzby existovaly pochybnosti, zda je mozne tyto vysledky vztahovat na celou CR. Pro jine tvrzeni vsak chybely argumenty. Impulsem ke zpracovani teto nove studie bylo zjisteni ucinene v roce 1997: Ministerstvo zdravotnictvi se po katastrofalnich letnich zaplavach obratilo na okresni hygienicke stanice v povodnich postizenych okresech, zapojene do Systemu monitorovani zdravotniho stavu obyvatelstva ve vztahu k zivotnimu prostredi (Subsystemu II "Zdravotni dusledky a rizika znecisteni pitne vody"), zda by mimoradne a podle svych moznosti mohly do databaze Vydra vlozit i vysledky rozboru vody ze studni zasazenych zaplavami.
Z okresu Havlickuv Brod, Hodonin, Karvina, Kromeriz, Olomouc, Ostrava, Sumperk, Svitavy a Usti nad Orlici byly dodany vysledky 631 rozboru vody (500 ze soukromych, 131 z verejnych studni), ktere prinesly celkem necekane zavery. V hygienicky zavaznych ukazatelich (s limity typu nejvyssi mezne hodnoty (NMH), resp. mezne hodnoty prijatelneho rizika (MHPR)) nevyhovovalo alespon v jednom ukazateli "jen" 65 % soukromych studni (dale SS) a 74,8 % verejnych studni (dale VS), v mene zavaznych ukazatelich (typ mezne hodnoty (MH)) pak 64,4 % SS a 84 % VS. Tyto vysledky potvrdilo i sdeleni OHS Zlin, kde ze 616 vzorku vody ze SS i VS, odebranych v ramci popovodnovych aktivit, nevyhovelo alespon v jednom ukazateli CSN 75 7111 "Pitna voda" 77 % vzorku.
Na zaklade tohoto zjisteni pozadal pak Statni zdravotni ustav (dale SZU) v roce 1998 hygienicke stanice zapojene do Systemu monitorovani, aby poskytly sve vysledky "beznych" rozboru vody ze studni k centralnimu zpracovani. Zadosti vyhovelo osm hygienickych stanic, ktere pouzivaji program Vydra k archivaci vsech svych vysledku rozboru vody, a dale tri hygienicke stanice poskytly vysledky v tistene podobe nebo sumarizovane.
Zpracovani ziskanych dat a jejich hodnoceni je predmetem teto studie.
Zasobovani pitnou vodou ze studni v CR (zpet na obsah)
Z individualnich zdroju pitne vody je trvale zasobovano asi 1,44 mil obyvatel, t.j. 14 %. Situaci v jednotlivych regionech uvadi tabulka 1.
Z tabulky vyplyva, ze vyssi podil obyvatel zasobovanych z individualnich zdroju nez je celostatni prumer existuje ve stredoceskem (29,5 %), jihomoravskem (19,6 %) a vychodoceskem (14,3 %) regionu.
Posledni publikovany odhad o poctu studni v CR z roku 1989 [5] uvadel nasledujici udaje:
Tabulka
1: Pocet (%) zasobovanych obyvatel z verejnych vodovodu, resp. individualnich
zdroju v roce 1997 podle regionu. Pramen: CSU, prevzato z [4]
.
Region
|
Pocet obyvatel zasobovanych pitnou vodou z verejnych vodovodu + podil (%) z celkoveho poctu obyvatel regionu, resp. republiky | Podil obyvatel zasobovanych z individualnich zdroju | |
|
|
|
|
Praha |
1 202 000
|
100,0
|
0
|
Stredocesky |
780 000
|
70,5
|
29,5
|
Jihocesky |
630 800
|
90,0
|
10,0
|
Zapadocesky |
858 753
|
87,3
|
12,7
|
Severocesky |
1 072 000
|
90,9
|
9,1
|
Vychodocesky |
1 058 000
|
85,7
|
14,3
|
Jihomoravsky |
1 650 500
|
80,4
|
19,6
|
Severomoravsky |
1 723 500
|
87,5
|
12,5
|
Celkem |
8 866 300
|
86,0
|
14,0
|
Dostupne udaje o kvalite vody v minulem obdobi (zpet na obsah)
Nezavazna CSN 75 5115 [6] sice uklada provozovatelum verejnych a neverejnych studni zajistit nejmene jednou za rok technickou prohlidku studne spojenou s odberem a rozborem vody, ale neplneni tohoto ukolu je tezko postizitelne, pokud organ hygienicke sluzby neulozil provozovateli zavaznym posudkem provadeni pravidelnych rozboru. Kontrola ze strany provozovatelu je nesoustavna a u vetsiny verejnych studni je hygienicka sluzba prakticky jedinou organizaci, ktera v ramci vlastniho dozoru zajistuje jejich laboratorni vysetreni (viz dale). U soukromych studni, nejsou-li vyuzivany ke komercnim aktivitam, pak jakakoliv povinnost pravidelne kontroly kvality vody chybi vubec.
Hygienicke stanice, vedle rozboru vod na zakazku, v ramci sve pusobnosti vykonavaji bezny hygienicky dozor (BHD) nad verejnymi a neverejnymi studnami, ale zpusob dozoru i cetnost odberu a rozboru vody - pokud nebyly upraveny metodickym pokynem krajskeho hygienika - byly zavisle na moznostech stanice a tedy v ramci republiky velmi rozdilne, protoze chybel centralni metodicky pokyn hlavniho hygienika CR.
Metodicke pokyny krajskeho hygienika pro zajisteni BHD nad zasobovani pitnou vodou, ktere by zahrnovaly i verejne studny, existuji ve Stredoceskem [7] , Severoceskem a Jihomoravskem kraji. Vyznamnou zmenou je sjednoceni hygienickeho dozoru nad studnemi od letosniho roku diky novemu metodickemu navodu hlavniho hygienika z brezna 1999 [9] .
Pro srovnani se zavery teto studie uvadime nam zname udaje o kvalite vody ze studni v CR za posledni cca desetilete obdobi:
Metodika sberu a zpracovani dat soucasneho pruzkumu (zpet na obsah)
Na rozdil od studie v okrese Plzen - jih [3] , neslo v teto praci o systematicke a reprezentativni setreni kvality vody na uzemi CR. Ucelem bylo shromazdit alespon zlomek existujicich dat o kvalite vody ve studnich z rozboru provedenych hygienickych sluzbou, ktera - i kdyz neni jedinou - je bezesporu dominantni organizaci, jez se hodnocenim kvality vody ze studni zabyva. I tento zlomek dat je totiz svym rozsahem - z pohledu cele CR - pravdepodobne reprezentativnejsi nez jina, jednorazova regionalni setreni.
Na podzim 1998 bylo osloveno 33 hygienickych stanic zapojenych do Systemu monitorovani zdravotniho stavu obyvatelstva ve vztahu k zivotnimu prostredi (Subsystemu II), zda by bylo ochotno poskytnout vysledky svych rozboru vody ze studni. Pozadovana byla predevsim data ulozena v elektronicke forme (program Vydra), aby bylo mozne dalsi hromadne zpracovani. Okresy, ktere nepouzivaji program Vydra k archivaci rozboru vody urcenych pro monitoring, mohly poskytnout data za posledni rok v pisemne podobe.
Na vyzvu reagovalo a data poskytlo celkem 11 okresu, z toho 8 v programu Vydra, 3 v pisemne podobe (tato data nebyla zahrnuta do celkoveho zpracovani, byla zpracovana samostatne za kazdy okres jako doplnkova informace). Nutno dodat, ze do tohoto zpracovani nebyla zahrnuta ani data ziskana v roce 1997 ze studni postizenych zaplavami (viz Uvod). Tato data byla oznacena jako mimoradna ci havarijni, aby neovlivnila vysledky z "normalniho" obdobi. Prehled okresu s poctem odberu, prislusnym poctem VS a SS a casovym obdobim udavaji prehledne tabulky 2, 3 a 4.
Tabulka
2: Prehled ziskanych dat o kvalite vody z verejnych studni (celkem 1431
studni) v databazi Vydra.
|
|
|
||||||
|
|
|
|
|
|
|||
Benesov |
|
|
|
|||||
Havlickuv Brod |
|
|
|
|||||
Hradec Kralove |
|
|
|
|
|
|
|
|
Litomerice |
|
|
|
|
|
|
|
|
Melnik |
|
|
|
|
|
|
|
|
Sokolov |
|
|
|
|
|
|
||
Svitavy |
|
|
|
|
|
|
|
|
Usti nad Orlici |
|
|
|
|
|
|
|
|
Celkem |
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka
3: Prehled ziskanych dat o kvalite vody ze soukromych studni (celkem 3202
studni) v databazi Vydra.
|
|
|
||||||
|
|
|
|
|
|
|||
Benesov |
|
|
|
|||||
Hradec Kralove |
|
|
|
|
|
|
|
|
Litomerice |
|
|
|
|
|
|
|
|
Melnik |
|
|
|
|
|
|
|
|
Svitavy |
|
|
|
|
|
|
|
|
Usti nad Orlici |
|
|
|
|
|
|
|
|
Celkem |
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 4: Prehled
ziskanych dat o kvalite vody ze studni mimo databazi Vydra (pisemna
forma).
|
|
|
|
||
|
|
||||
Hodonin |
|
|
|
|
|
Jindrichuv Hradec |
|
|
|
|
|
Karvina |
|
|
|
|
|
Celkem |
|
|
|
|
Dulezitou informaci o zpracovanem souboru dat jsou duvody, ktere vedly k odberu vzorku a ktere mohou napovedet, o jak nahodny (reprezentativni) vyber studni jde. U verejnych studni provedla kontrolu v naproste vetsine hygienicka sluzba v ramci BHD (6 stanic z 10 uvedlo 75-100 % podil BHD, jen 3 stanice z 10 uvedly podil BHD mene nez 50 % - 5, 12 a 30 %); 5-10 % rozboru je provedeno v dusledku stiznosti, havarii ci oprav; zbytek kontrol vyplyva z iniciativy provozovatelu (kolaudace, rocni preventivni prohlidka). U soukromych studni byl rozbor ve vice nez polovine pripadu proveden z duvodu kolaudace, < 10 % pripadu z duvodu havarie ci opravy studny, < 10 % z duvodu narozeni ditete (kojenci), zbytek z duvodu prevence.
Vzhledem k tomu, ze nektere rozbory byly provedeny jako placena sluzba, byly v techto pripadech poskytnuty anonymne pouze vysledky analyz, bez identifikace mista a odberatele.
Vysledky byly zpracovany pomoci programu Vydra, v pripade tri okresu pak manualne, a to dvojim zpusobem. Jednak byly vyhodnoceny jednotlive odbery (pocet, resp. procento prekroceni limitnich hodnot sledovanych ukazatelu), aby bylo mozno posoudit, jak (ne)vyhovuji jednotlive studny. Jednak podle vybranych ukazatelu, u kterych dochazi k nejcasteji k prekroceni limitu, aby bylo mozne usuzovat na hlavni priciny znecisteni. S vyjimkou tri okresu zpracovanych manualne nebylo mozne jednotlive odbery hodnotit z hlediska prekroceni vsech v rozboru sledovanych ukazatelu, ale jsou vyhodnoceny zvlast pripady prekroceni limitu ukazatelu s NMH a MHPR na strane jedne a ukazatelu s MH na strane druhe. Hodnoceny byly zvlast verejne a soukrome studny, u okresu Jindrichuv Hradec obe skupiny dohromady. Hodnoceni bylo provedeno jednak podle okresu (pro odhad plosnych rozdilu v kvalite), jednak sumarne za CR podle jednotlivych let (pro odhad vyvoje v case).
Rozsah a kvalita ziskanych dat (zpet na obsah)
Jak vyplyva z tabulek c. 2, 3 a 4, celkem byly ziskany vysledky rozboru vody z 3377 odberu u cca 1700 verejnych studni a 3954 odberu u cca 3300 soukromych studni z obdobi let 1991-1998. Shodou okolnosti je ve vyberu zastoupen vzdy nejmene jeden okres ze vsech kraju CR.
Rozsah rozboru (pocet stanovenych ukazatelu) u jednotlivych odberu byl ruzny - jen vyjimecne byl rozbor proveden v rozsahu vsech ukazatelu CSN 75 7111 "Pitna voda", naprosta vetsina vzorku byla analyzovana v rozsahu tzv. zakladniho rozboru, tedy s poctem ukazatelu cca 15 az 20. Jak vsak vyplyva z drivejsich studii [3] i ze zkusenosti hygienicke sluzby, zvoleny rozbor postihuje vsechny hlavni kriticke ukazatele u studni. Znecisteni domovnich studni tezkymi kovy a toxickymi organickymi latkami neni v CR, nastesti, vyznamnym jevem. Vyjimku muze tvorit prakticky jediny ukazatel a to radon, ktery neni soucasti bezneho zakladniho rozboru. Pro objasneni techto pochyb si SZU vyzadal stanovisko Statniho ustavu radiacni ochrany (SURO).
Rozbory vzorku vody ze studni byly provedeny v laboratorich, ktere participuji na reseni ukolu Subsystemu II "Zdravotni dusledky a rizika znecisteni pitne vody" Systemu monitorovani. Laboratore maji vypracovany zakladni dokumenty systemu QAQC (standardni operacni postupy, prirucky kontroly jakosti) a kontrolu kvality jejich prace prubezne proveruje nezavisla pracovni skupina pro kontrolu zajisteni kvality vysledku pro Monitoring SZU. Zucastnene laboratore prokazuji spravnost a reprodukovatelnost poskytovanych vysledku pravidelnou ucasti v mezilaboratornich porovnavacich zkouskach.
Verohodnost ziskanych dat je potvrzena take zpusobem odberu. Odbery z verejnych studni provadeji prakticky ve 100 % pracovnici hygienicke sluzby. U soukromych studni ve trech okresech z deviti odebiraji vsechny vzorky taktez pracovnici OHS, ve trech dalsich okresech pracovnici OHS ve 20 - 95 % pripadu, a ve zbylych pripadech sam majitel pouceny laboratori o zasadach odberu a transportu vzorku a vybaveny odberovou nadobou.
Ziskane vysledky nebyly nijak upravovany. Pokud se vyskytl chybny udaj v zapise dat, byl cely vysledek rozboru ze zpracovani vyrazen.
Vysledky kvality vody (zpet na obsah)
Tabulka
5: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni (1431 studni) v jednotlivych
okresech podle prekroceni limitni hodnoty (LH).
|
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
Benesov
|
209
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Havlickuv
Brod
|
94
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Hradec
Kralove
|
1299
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Litomerice
|
205
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Melnik |
611
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Sokolov |
124
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Svitavy |
47
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Usti nad Orlici |
497
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka
6: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni (1431 studni) v jednotlivych
letech podle prekroceni limitni hodnoty (LH).
Okres |
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
Ceska
republika
do 31.12.1993 |
796
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/94 do 31/12/94 |
581
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/95 do 31/12/95 |
391
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/96 do 31/12/96 |
372
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/97 do 31/12/97 |
420
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/98 do 31/12/98 |
526
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
celkem |
3086
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka
7: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni podle prekroceni limitni hodnoty
(LH) u jednotlivych ukazatelu.
|
|
|
|
abioseston-tripton |
1527
|
78
|
5
|
bezbarvi bicikovci |
1501
|
25
|
2
|
enterokoky |
2729
|
566
|
21
|
fekalni koliformni bakterie |
2351
|
577
|
25
|
koliformni bakterie |
2653
|
1456
|
55
|
mezofilni bakterie |
2878
|
625
|
22
|
mrtve organismy |
1290
|
1
|
0
|
psychrofilni bakterie |
2571
|
240
|
9
|
zive organismy |
1491
|
45
|
3
|
amonne ionty |
2487
|
204
|
8
|
CHSK-Mn |
2494
|
185
|
7
|
chloridy |
2498
|
157
|
6
|
dusitany |
2503
|
190
|
8
|
dusicnany |
2515
|
796
|
32
|
mangan |
952
|
167
|
18
|
sirany |
622
|
30
|
5
|
zelezo |
2050
|
491
|
24
|
Verejne studny. Vysledky za jednotlive okresy udava tabulka 5. Prekroceni limitni hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 13 do 67 %, resp. od 51 do 97 % (typ MH) odberu. Vysledky za vsechny sledovane okresy podle jednotlivych let ukazuje tabulka 6. K prekroceni limitni hodnoty (typ NMH, MHPR) dochazelo v letech 1991-1998 s cetnosti od 42 do 60 % - s prumerem za cele obdobi 52 % odberu. K prekroceni limitni hodnoty (typ MH) dochazelo ve stejnem obdobi s cetnosti od 70 do 84 % - prumerne v 79 % odberu.
Sumarni vysledky pocitacoveho zpracovani lze doplnit o vysledky ze tri okresu: V okrese Hodonin v roce 1998 z 219 odberu u verejnych studni (VS) nevyhovelo limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 173 vzorku, tedy 79 %. V okrese Karvina v roce 1998 z 18 odberu z VS nevyhovely limitni hodnote (NMH, MHPR) 4 vzorky, tedy 22 %. V okrese Jindrichuv Hradec v roce 1997 nevyhovelo ze 153 odberu (dohromady 54 VS a 99 SS) limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 128 vzorku, tedy 84 %.
Prekroceni limitni hodnoty u jednotlivych ukazatelu za vsechny okresy a cele sledovane obdobi udava tabulka 7. Z ni vyplyva, ze nejcasteji dochazi k nevyhovujicim nalezum u koliformnich bakterii (55 %), fekalnich koliformnich bakterii (25 %), enterokoku (21 %) a mezofilnich bakterii (22 %), v chemickych ukazatelich pak u dusicnanu (32 %), zeleza (24 %) a manganu (18 %). U ostatnich ukazatelu dochazi k prekroceni limitni hodnoty mene nez v 10 % pripadu. Tyto udaje potvrzuji i vysledky z okresu Hodonin (koliformni b. 56 % vzorku nad LH, enterokoky 38 %, fekalni koliformni b. 31 %, mezofilni b. 27 %, dusicnany 46 %, zelezo 14 %, CHSK 11%), nad prumerem byly pak nektere vysledky v okrese J.Hradec (koliformni b. 95%, enterokoky 78 %, fekalni koliformni b. 21 %, psychrofilni b. 35 %, mezofilni b. 22%, dusicnany 43 %, zelezo 52 %, CHSK 27 %, amonne ionty 22 %, dusitany 13 %).
Tabulka
8: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni (3202 studni) v jednotlivych
okresech podle prekroceni limitni hodnoty.
Okres |
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
Benesov
|
174
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Hradec
Kralove
|
2114
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Litomerice
|
710
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Melnik
|
560
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Svitavy |
22
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Usti nad Orlici |
259
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tabulka 9: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni (3202 studni) v jednotlivych letech podle prekroceni limitni hodnoty.
Okres |
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
Ceska
republika
do 31.12.1993 |
966
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/94 do 31/12/94 |
695
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/95 do 31/12/95 |
493
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/96 do 31/12/96 |
525
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/97 do 31/12/97 |
550
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
01/01/98 do 31/12/98 |
610
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Ceska
republika
celkem |
3839
|
NMH,MHPR |
|
|
|
|
|
|
|
|
MH |
|
|
|
|
|
|
|
|
Soukrome studny. Vysledky za jednotlive okresy udava tabulka 8. Prekroceni limitni hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 22 do 69 %, resp. od 45 do 92 % (typ MH) odberu. Vysledky za vsechny sledovane okresy podle jednotlivych let ukazuje tabulka 9. K prekroceni limitni hodnoty (typ NMH, MHPR) dochazelo v letech 1991-1998 s cetnosti od 51 do 70 % - s prumerem za cele obdobi 61 % odberu. K prekroceni limitni hodnoty (typ MH) dochazelo ve stejnem obdobi s cetnosti od 61 do 75 % - prumerne v 68 % odberu.
Sumarni vysledky pocitacoveho zpracovani lze doplnit o vysledky ze dvou okresu: V okrese Karvina v roce 1998 ze 16 odberu z SS nevyhovelo v nekterem z ukazatelu 12 vzorku, tedy 75 %. V okrese Jindrichuv Hradec v roce 1997 nevyhovelo ze 153 odberu (dohromady 54 VS a 99 SS) limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 128 vzorku, tedy 84 %.
Prekroceni limitni hodnoty u jednotlivych ukazatelu za vsechny okresy a cele sledovane obdobi udava tabulka 10. Z ni vyplyva, ze nejcasteji dochazi k nevyhovujicim nalezum u koliformnich bakterii (69 %), fekalnich koliformnich bakterii (36 %), enterokoku (27 %) a mezofilnich bakterii (12 %), v chemickych ukazatelich pak u dusicnanu (47 %), zeleza (23 %) a manganu (23 %). U ostatnich ukazatelu dochazi k prekroceni limitni hodnoty mene nez v 12 % pripadu. Tyto udaje potvrzuji i vysledky z okresu Hodonin (koliformni b. 56 % vzorku nad LH, enterokoky 38 %, fekalni koliformni b. 31 %, mezofilni b. 27 %, dusicnany 46 %, zelezo 14 %, CHSK 11%), nad prumerem byly pak nektere vysledky v okrese J.Hradec (koliformni b. 95%, enterokoky 78 %, fekalni koliformni b. 21 %, psychrofilni b. 35 %, mezofilni b. 22%, dusicnany 43 %, zelezo 52 %, CHSK 27 %, amonne ionty 22 %, dusitany 13 %).
Tabulka
10: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni podle prekroceni limitni
hodnoty (LH) u jednotlivych ukazatelu.
|
|
|
|
abioseston-tripton |
1480
|
90
|
6
|
bezbarvi bicikovci |
1460
|
11
|
0
|
enterokoky |
3283
|
882
|
27
|
fekalni koliformni bakterie |
2855
|
1021
|
36
|
koliformni bakterie |
3075
|
2137
|
69
|
mezofilni bakterie |
3370
|
402
|
12
|
mrtve organismy |
1296
|
0
|
0
|
psychrofilni bakterie |
3066
|
245
|
8
|
zive organismy |
1443
|
48
|
3
|
amonne ionty |
2930
|
244
|
8
|
CHSK-Mn |
2896
|
333
|
11
|
chloridy |
2880
|
277
|
10
|
dusitany |
2942
|
315
|
11
|
dusicnany |
2986
|
1416
|
47
|
mangan |
613
|
141
|
23
|
sirany |
585
|
60
|
10
|
zelezo |
2028
|
466
|
23
|
Radon. Radon by mohl byt jedinym ukazatelem, jehoz absence v posuzovanych udajich (neni soucasti zakladniho rozboru) by mohla vyrazneji zkreslit hodnoceni zdravotni nezavadnosti studni. Studie z okresu Plzen - jih [3] totiz zjistila, ze 70 % vzorku v tomto ukazateli nevyhovelo; navic expozice radonu se zejmena v Cechach povazuje za aktualni.
V ziskane databazi se udaje o objemove aktivite radonu 222 vyskytuji jen ojedinele (u SS 4 stanoveni, z toho 3 prekrocily limitni hodnotu; u VS 31 stanoveni, z toho 23 prekrocilo limitni hodnotu). Je zrejme, ze rozbory jsou provadeny cilene jen tam, kde se riziko predpoklada nebo kde byl jiz zvyseny obsah v minulosti prokazan. Z toho vyplyva relativne vysoke procento nedodrzeni limitni hodnoty. V zadnem pripade vsak nelze tyto vysledky zevseobecnovat na situaci v cele CR.
K teto otazce si proto zpracovatele studie vyzadali stanovisko SURO, s timto zaverem: Zdroje individualniho zasobovani nejsou zmapovany, existuje tedy malo udaju k primemu hodnoceni. Avsak na zaklade znalosti, ze voda z verejnych vodovodu, kde je zdrojem podzemni voda, nevyhovuje limitni hodnote pro radon asi v 5 %, a na zaklade uvahy, ze voda ve studnich pochazi oproti vydatnejsim zdrojum podzemni vody pro hromadne zasobovani spise z mensi hloubky, kde je vyskyt radonu mensi, lze usuzovat, ze problemy se budou vyskytovat v jednotkach procent, snad < 5 % pripadu [13]. Geograficky se pravdepodobne postizene lokality studni budou kryt s prislusnymi misty na mape radonoveho rizika.
Ziskane a hodnocene udaje o kvalite vody ve verejnych a soukromych studnich nelze z pohledu cele CR povazovat za (zcela) reprezentativni, protoze neslo ani o plosne setreni na uzemi cele CR, ani nebyly uplatneny zasady nahodneho vyberu mist. Presto - diky pomerne velkemu souboru dat (celkem temer 7500 odberu z asi 5000 studni) a zastoupeni 11 okresu ze vsech kraju - jsou vysledky (z pohledu mozne aproximace na celou republiku) nesporne verohodnejsi, nez drivejsi regionalni studie, ktere vykazovaly temer 100 % zavadnost studni.
Je pritom jiste, ze v ramci CR existuji vyznamne rozdily a ze existuji mista (okresy, regiony), kde podil zavadnosti studni se pohybuje mezi 90 - 100 %. A i kdyz lze na zaklade analyzovanych udaju pripustit, ze az okolo 90 % studni nevyhovuje pozadavkum CSN 75 7111 (pitna voda) alespon v jednom ukazateli (bez rozliseni jeho zdravotniho vyznamu, tedy i ukazatelu s doporucenou nebo indikacni hodnotou), domnivame se, ze o zdravotni zavadnosti, nebo lepe zdravotnim riziku, lze hovorit maximalne u 60 - 70 % studni.
Termin "zdravotni riziko" zde povazujeme za adekvatnejsi nez "zdravotni zavadnost", protoze zejmena u mikrobiologickych ukazatelu nemusi prukaz indikatoroveho organismu, jakym jsou napr. koliformni bakterie, vubec znamenat pritomnost patogennich organismu, pouze signalizuje jejich moznou pritomnost.
Analyza vysledku podle jednotlivych let nenaznacuje nejaky trend, ani smerem ke zlepseni, ani ke zhorseni.
Byly shromazdeny vysledku rozboru vody z 3377 odberu u cca 1700 verejnych studni a 3954 odberu u cca 3300 soukromych studni provedenych hygienickou sluzbou v letech 1991-1998. Vysledky se tykaji celkem 11 okresu ze vsech kraju Ceske republiky.
Hodnocenim ziskanych vysledku bylo zjisteno, ze dochazi k prekroceni limitnich hodnot u ukazatelu s nejvyssi meznou hodnotou a meznou hodnotou prijatelneho rizika asi u 60 % studni, u ukazatelu s meznou hodnotou asi u 75 % studni. Nebyly zjisteny vyznamne rozdily mezi kvalitou verejnych a soukromych studni, ani mezi vysledky jednotlivych let (casovy trend); na druhou stranu vsak existuji vyrazne mistni rozdily.
Zjistene vysledky nepotvrzuji oficialni udaje, ze by zdravotne zavadnych bylo 95-98 % studni. Zdravotne rizikovych je zrejme jen asi 70 % studni. I kdyz lze timto zjistenim ponekud zlepsit prezentovany obraz o kvalite studni v CR, vyraz "jen" zde nemuze byt nijak uspokojujici. Naopak - situaci je nutno i nadale povazovat za kritickou a je treba podnikat kroky k naprave. Priciny neuteseneho stavu byly jiz drive pojmenovany [3, 5] a stale trvaji:
Naprava musi smerovat jak do oblasti legislativni (lepe definovat a pravne "zakotvit" povinnosti majitelu a provozovatelu, vcetne nastroju k vymahani, ale i ochranu techto zdroju pitne vody), tak i osvetove - nedavne pociny MZe [14] a SZU [15] v tomto smeru musi byt nasledovany dalsimi kroky.
Citovana literatura (zpet na obsah)