Zprava o kvalite pitne vody ze studni
individualniho zasobovani v Ceske republice
 
Statni zdravotni ustav, Praha
duben 1999
 

 

Ustredi systemu
monitorovani zdravotniho stavu obyvatelstva
ve vztahu k zivotnimu prostredi
 

Resitelske pracoviste: Statni zdravotni ustav Praha - Narodni referencni centrum pro pitnou vodu

Reditel ustavu: Doc. MUDr. Jaroslav Kriz

Reditelka Ustredi monitoringu: MUDr. Ruzena Kubinova

Resitele: MUDr. F. Kozisek, CSc.; Ing. K. Kratzer, CSc.

Spolupracujici organizace: Okresni hygienicke stanice v Benesove, Havlickove Brode, Hodonine, Hradci Kralove, Jindrichove Hradci, Karvine, Litomericich, Melnice, Sokolove, Svitavach a Usti nad Orlici, Krajska hygienicka stanice Stredoceskeho kraje, Krajska hygienicka stanice Ceske Budejovice

  Obsah:

Uvod
Zasobovani pitnou vodou ze studni v CR
Dostupne udaje o kvalite vody v minulem obdobi
Metodika sberu a zpracovani dat soucasneho pruzkumu
Rozsah a kvalita ziskanych dat
Vysledky kvality vody
Diskuse
Zaver
Citovana literatura

 
 
Uvod (zpet na obsah)

Cilem teto prace je prinest pravdivejsi obraz o kvalite vody ve studnich CR, nez jaky je v soucasne dobe prezentovan. Obecne lze jiste tvrdit, ze kvalita vody (vetsinou) dobra neni, ale protoze na celostatni urovni chybeji informace o skutecnem stavu, v poslednich peti letech se v oficialnich, i mezinarodne prezentovanych dokumentech [napr. 1, 2] objevuje opakovane tvrzeni, ze 95-98 % obyvatel zasobovanych vodou z individualnich zdroju (domovnich ci verejnych studni) ma vodu hygienicky nevyhovujici, predevsim z duvodu kontaminace bakteriemi. Autori techto dokumentu vychazeji z vysledku jednorazoveho setreni, provedeneho na objednavku Ministerstva zemedelstvi v roce 1994 v okrese Plzen - jih, kde bylo skutecne zjisteno, ze voda v 97,6 % vzorku nevyhovovala hygienicky nejzavaznejsim kriteriim [3] .

I kdyz vysledky peclive provedene plzenske studie byly nepochybne spravne, ze strany hygienicke sluzby existovaly pochybnosti, zda je mozne tyto vysledky vztahovat na celou CR. Pro jine tvrzeni vsak chybely argumenty. Impulsem ke zpracovani teto nove studie bylo zjisteni ucinene v roce 1997: Ministerstvo zdravotnictvi se po katastrofalnich letnich zaplavach obratilo na okresni hygienicke stanice v povodnich postizenych okresech, zapojene do Systemu monitorovani zdravotniho stavu obyvatelstva ve vztahu k zivotnimu prostredi (Subsystemu II "Zdravotni dusledky a rizika znecisteni pitne vody"), zda by mimoradne a podle svych moznosti mohly do databaze Vydra vlozit i vysledky rozboru vody ze studni zasazenych zaplavami.

Z okresu Havlickuv Brod, Hodonin, Karvina, Kromeriz, Olomouc, Ostrava, Sumperk, Svitavy a Usti nad Orlici byly dodany vysledky 631 rozboru vody (500 ze soukromych, 131 z verejnych studni), ktere prinesly celkem necekane zavery. V hygienicky zavaznych ukazatelich (s limity typu nejvyssi mezne hodnoty (NMH), resp. mezne hodnoty prijatelneho rizika (MHPR)) nevyhovovalo alespon v jednom ukazateli "jen" 65 % soukromych studni (dale SS) a 74,8 % verejnych studni (dale VS), v mene zavaznych ukazatelich (typ mezne hodnoty (MH)) pak 64,4 % SS a 84 % VS. Tyto vysledky potvrdilo i sdeleni OHS Zlin, kde ze 616 vzorku vody ze SS i VS, odebranych v ramci popovodnovych aktivit, nevyhovelo alespon v jednom ukazateli CSN 75 7111 "Pitna voda" 77 % vzorku.

Na zaklade tohoto zjisteni pozadal pak Statni zdravotni ustav (dale SZU) v roce 1998 hygienicke stanice zapojene do Systemu monitorovani, aby poskytly sve vysledky "beznych" rozboru vody ze studni k centralnimu zpracovani. Zadosti vyhovelo osm hygienickych stanic, ktere pouzivaji program Vydra k archivaci vsech svych vysledku rozboru vody, a dale tri hygienicke stanice poskytly vysledky v tistene podobe nebo sumarizovane.

Zpracovani ziskanych dat a jejich hodnoceni je predmetem teto studie.

 

Zasobovani pitnou vodou ze studni v CR (zpet na obsah)

Z individualnich zdroju pitne vody je trvale zasobovano asi 1,44 mil obyvatel, t.j. 14 %. Situaci v jednotlivych regionech uvadi tabulka 1.

Z tabulky vyplyva, ze vyssi podil obyvatel zasobovanych z individualnich zdroju nez je celostatni prumer existuje ve stredoceskem (29,5 %), jihomoravskem (19,6 %) a vychodoceskem (14,3 %) regionu.

Posledni publikovany odhad o poctu studni v CR z roku 1989 [5] uvadel nasledujici udaje:

I kdyz od te doby stoupl o vice nez 5% pocet obyvatel zasobovanych pitnou vodou z verejnych vodovodu, pravdepodobne neklesl pocet studni a paradoxne - v dusledku vyrazneho zvyseni ceny vodneho - ani pocet obyvatel vyuzivajicich studny jako zdroje vody, minimalne jako uzitkove. Skutecnosti take je, ze nekolik milionu obyvatel, jinak zasobovanych z verejnych vodovodu, pouziva vodu ze studni pravidelne na chatach a jinych rekreacnich objektech. To vse, spolu s moznosti vyuzit studny jako zdroje nahradniho zasobovani pri havariich a poruchach centralniho zasobovani, svedci pro pretrvavajici vyznam a dulezitost studni jako zdroju pitne vody.

 

Tabulka 1: Pocet (%) zasobovanych obyvatel z verejnych vodovodu, resp. individualnich zdroju v roce 1997 podle regionu. Pramen: CSU, prevzato z [4] .
 
Region

 

Pocet obyvatel zasobovanych pitnou vodou z verejnych vodovodu + podil (%) z celkoveho poctu obyvatel regionu, resp. republiky Podil obyvatel zasobovanych z individualnich zdroju
pocet
%
%
Praha
1 202 000
100,0
0
Stredocesky
780 000
70,5
29,5
Jihocesky
630 800 
90,0 
10,0
Zapadocesky
858 753
87,3
12,7
Severocesky
1 072 000 
90,9
9,1
Vychodocesky
1 058 000
85,7
14,3
Jihomoravsky
1 650 500
80,4
19,6
Severomoravsky
1 723 500
87,5
12,5
Celkem
8 866 300
86,0
14,0
 

 

Dostupne udaje o kvalite vody v minulem obdobi (zpet na obsah)

Nezavazna CSN 75 5115 [6] sice uklada provozovatelum verejnych a neverejnych studni zajistit nejmene jednou za rok technickou prohlidku studne spojenou s odberem a rozborem vody, ale neplneni tohoto ukolu je tezko postizitelne, pokud organ hygienicke sluzby neulozil provozovateli zavaznym posudkem provadeni pravidelnych rozboru. Kontrola ze strany provozovatelu je nesoustavna a u vetsiny verejnych studni je hygienicka sluzba prakticky jedinou organizaci, ktera v ramci vlastniho dozoru zajistuje jejich laboratorni vysetreni (viz dale). U soukromych studni, nejsou-li vyuzivany ke komercnim aktivitam, pak jakakoliv povinnost pravidelne kontroly kvality vody chybi vubec.

Hygienicke stanice, vedle rozboru vod na zakazku, v ramci sve pusobnosti vykonavaji bezny hygienicky dozor (BHD) nad verejnymi a neverejnymi studnami, ale zpusob dozoru i cetnost odberu a rozboru vody - pokud nebyly upraveny metodickym pokynem krajskeho hygienika - byly zavisle na moznostech stanice a tedy v ramci republiky velmi rozdilne, protoze chybel centralni metodicky pokyn hlavniho hygienika CR.

Metodicke pokyny krajskeho hygienika pro zajisteni BHD nad zasobovani pitnou vodou, ktere by zahrnovaly i verejne studny, existuji ve Stredoceskem [7] , Severoceskem a Jihomoravskem kraji. Vyznamnou zmenou je sjednoceni hygienickeho dozoru nad studnemi od letosniho roku diky novemu metodickemu navodu hlavniho hygienika z brezna 1999 [9] .

 

Pro srovnani se zavery teto studie uvadime nam zname udaje o kvalite vody ze studni v CR za posledni cca desetilete obdobi:

  1. Setreni technickeho stavu verejnych a neverejnych studni ve vybranych lokalitach CSR, provedene Ministerstvem lesniho a vodniho hospodarstvi CSR ve 2.polovine 80.let, zjistilo, ze vice nez 30 % studni ma dobrou jakost po strance fyzikalni a chemicke, nevyhovuje vsak po strance bakteriologicke a biologicke; pouze asi 7 % lokalit ma vodu, ktera ve vsech ukazatelich vyhovuje CSN 83 0611 "Pitna voda" - resp. 93 % nevyhovovalo. Lokality ani pocet studni neuvedeny [5] .
  2. Setreni kvality vody ve verejnych studnich Stredoceskeho kraje v roce 1988 prineslo nasledujici vysledky. Z 2942 kontrolovanych studni vsech okresu vyhovovalo vsem sledovanym ukazatelum jen 193, cili 6,6 % studni. Bakteriologicky neodpovidalo pozadavkum normy 30,5 % vzorku [10] .
  3. Pruzkum stavu verejnych studni v Jihomoravskem kraji, provedeny v letech 1991-1992 prokazal, ze z vysetrenych 5540 studni vsech okresu a mesta Brna jich 83,9 % nevyhovovalo v bakteriologickych, 82,2 % v chemickych ukazatelich, 61,6 % nevyhovovalo zaroven v bakteriologickych i chemickych ukazatelich. Pouze v 4,5 % pripadu vyhovovala voda vsem sledovanym ukazatelum. Jakostni ukazatele byly nejcasteji prekracovany predevsim u dusicnanu, dusitanu, chloridu, siranu, amoniaku, zeleza, manganu, CHSK a v bakteriologickych ukazatelich [8, 11] .
  4. Nejpodrobnejsi, jiz v uvodu zmineny pruzkum 125 soukromych, verejnych i neverejnych studni byl proveden v roce 1994 v okrese Plzen - jih [3] . Vysetreno bylo 125 vzorku, z toho u 100 vzorku byly provedeny uplne rozbory podle normy na pitnou vodu. Ani jeden vzorek nevyhovoval ve vsech sledovanych ukazatelich. V hygienicky nejzavaznejsich kriteriich (NMH, MHPR) nevyhovelo 97,6 % vzorku, predevsim diky prekroceni v ukazateli koliformni bakterie (97,6 %). Ve vice nez tretine pripadu nevyhovela voda take v ukazatelich radon (70,4 % nevyhovujicich vzorku), mezofilni bakterie (79,2 %), enterokoky (44,8 %), dusicnany (40,8 %) a zelezo (33,6 %).
  5. Vyhodnoceni vysledku kontroly kvality vody VS ve 12 okresech Stredoceskeho kraje v roce 1997 ukazalo, ze z celkoveho poctu 904 vysetrenych studni vyhovelo pozadavkum pitne vody jen 66 studni (7,3 %) neboli nevyhovovalo 92,7 % studni [12].
  6. Krajska hygienicka stanice v Ceskych Budejovicich pripravuje od roku 1986 na zaklade pravidelneho kazdorocniho hlaseni jednotlivych okresnich hygienickych stanic souhrnne hodnoceni kvality vody ve verejnych a domovnich studnich Jihoceskeho regionu. Kvalita je hodnocena pouze v mikrobiologickych ukazatelich s nejvyssi meznou hodnotou (enterokoky, koliformni bakterie, fekalni koliformni bakterie). V roce 1996 z celkoveho poctu 1627 vzorku nevyhovovalo alespon v jednom ukazateli 997 vzorku (61,3 %). V roce 1997 z celkoveho poctu 1643 vzorku nevyhovovalo alespon v jednom ukazateli 953 vzorku (58,0 %). V roce 1998 z celkoveho poctu 1474 vzorku nevyhovovalo alespon v jednom ukazateli 823 vzorku (55,8 %) [16].
 

Metodika sberu a zpracovani dat soucasneho pruzkumu (zpet na obsah)

Na rozdil od studie v okrese Plzen - jih [3] , neslo v teto praci o systematicke a reprezentativni setreni kvality vody na uzemi CR. Ucelem bylo shromazdit alespon zlomek existujicich dat o kvalite vody ve studnich z rozboru provedenych hygienickych sluzbou, ktera - i kdyz neni jedinou - je bezesporu dominantni organizaci, jez se hodnocenim kvality vody ze studni zabyva. I tento zlomek dat je totiz svym rozsahem - z pohledu cele CR - pravdepodobne reprezentativnejsi nez jina, jednorazova regionalni setreni.

Na podzim 1998 bylo osloveno 33 hygienickych stanic zapojenych do Systemu monitorovani zdravotniho stavu obyvatelstva ve vztahu k zivotnimu prostredi (Subsystemu II), zda by bylo ochotno poskytnout vysledky svych rozboru vody ze studni. Pozadovana byla predevsim data ulozena v elektronicke forme (program Vydra), aby bylo mozne dalsi hromadne zpracovani. Okresy, ktere nepouzivaji program Vydra k archivaci rozboru vody urcenych pro monitoring, mohly poskytnout data za posledni rok v pisemne podobe.

Na vyzvu reagovalo a data poskytlo celkem 11 okresu, z toho 8 v programu Vydra, 3 v pisemne podobe (tato data nebyla zahrnuta do celkoveho zpracovani, byla zpracovana samostatne za kazdy okres jako doplnkova informace). Nutno dodat, ze do tohoto zpracovani nebyla zahrnuta ani data ziskana v roce 1997 ze studni postizenych zaplavami (viz Uvod). Tato data byla oznacena jako mimoradna ci havarijni, aby neovlivnila vysledky z "normalniho" obdobi. Prehled okresu s poctem odberu, prislusnym poctem VS a SS a casovym obdobim udavaji prehledne tabulky 2, 3 a 4.

 

Tabulka 2: Prehled ziskanych dat o kvalite vody z verejnych studni (celkem 1431 studni) v databazi Vydra.
 
Okres
Pocet odberu
Celkem
pred 1994
1994
1995
1996
1997
1998
Benesov
1
208
       
209
Havlickuv Brod    
1
   
93
94
Hradec Kralove
433
178
193
202
164
129
1299
Litomerice 
122
22
18
17
11
15
205
Melnik
231
56
88
57
101
78
611
Sokolov  
75
12
15
11
11
124
Svitavy 
7
2
4
7
10
17
47
Usti nad Orlici
2
40
75
74
123
183
497
Celkem
796
581
391
372
420
526
3086
 

 

Tabulka 3: Prehled ziskanych dat o kvalite vody ze soukromych studni (celkem 3202 studni) v databazi Vydra.
 
Okres
Pocet odberu
Celkem
pred 1994
1994
1995
1996
1997
1998
Benesov
2
172
       
174
Hradec Kralove
535
246
290
274
341
428
2114
Litomerice 
227
125
77
89
91
101
710
Melnik
193
88
61
106
67
45
560
Svitavy 
7
1
 
1
 
13
22
Usti nad Orlici
2
63
65
55
51
23
259
Celkem
966
695
493
525
550
610
3839
 

Tabulka 4: Prehled ziskanych dat o kvalite vody ze studni mimo databazi Vydra (pisemna forma).
 
Okres
Celkovy pocet odberu
Z toho studne
Rok
verejne
soukrome
Hodonin
219
219
0
1998
Jindrichuv Hradec
153
54
99
1997
Karvina
34
18
16
1998
Celkem
406
291
115
-
 

Dulezitou informaci o zpracovanem souboru dat jsou duvody, ktere vedly k odberu vzorku a ktere mohou napovedet, o jak nahodny (reprezentativni) vyber studni jde. U verejnych studni provedla kontrolu v naproste vetsine hygienicka sluzba v ramci BHD (6 stanic z 10 uvedlo 75-100 % podil BHD, jen 3 stanice z 10 uvedly podil BHD mene nez 50 % - 5, 12 a 30 %); 5-10 % rozboru je provedeno v dusledku stiznosti, havarii ci oprav; zbytek kontrol vyplyva z iniciativy provozovatelu (kolaudace, rocni preventivni prohlidka). U soukromych studni byl rozbor ve vice nez polovine pripadu proveden z duvodu kolaudace, < 10 % pripadu z duvodu havarie ci opravy studny, < 10 % z duvodu narozeni ditete (kojenci), zbytek z duvodu prevence.

Vzhledem k tomu, ze nektere rozbory byly provedeny jako placena sluzba, byly v techto pripadech poskytnuty anonymne pouze vysledky analyz, bez identifikace mista a odberatele.

Vysledky byly zpracovany pomoci programu Vydra, v pripade tri okresu pak manualne, a to dvojim zpusobem. Jednak byly vyhodnoceny jednotlive odbery (pocet, resp. procento prekroceni limitnich hodnot sledovanych ukazatelu), aby bylo mozno posoudit, jak (ne)vyhovuji jednotlive studny. Jednak podle vybranych ukazatelu, u kterych dochazi k nejcasteji k prekroceni limitu, aby bylo mozne usuzovat na hlavni priciny znecisteni. S vyjimkou tri okresu zpracovanych manualne nebylo mozne jednotlive odbery hodnotit z hlediska prekroceni vsech v rozboru sledovanych ukazatelu, ale jsou vyhodnoceny zvlast pripady prekroceni limitu ukazatelu s NMH a MHPR na strane jedne a ukazatelu s MH na strane druhe. Hodnoceny byly zvlast verejne a soukrome studny, u okresu Jindrichuv Hradec obe skupiny dohromady. Hodnoceni bylo provedeno jednak podle okresu (pro odhad plosnych rozdilu v kvalite), jednak sumarne za CR podle jednotlivych let (pro odhad vyvoje v case).

 

Rozsah a kvalita ziskanych dat (zpet na obsah)

Jak vyplyva z tabulek c. 2, 3 a 4, celkem byly ziskany vysledky rozboru vody z 3377 odberu u cca 1700 verejnych studni a 3954 odberu u cca 3300 soukromych studni z obdobi let 1991-1998. Shodou okolnosti je ve vyberu zastoupen vzdy nejmene jeden okres ze vsech kraju CR.

Rozsah rozboru (pocet stanovenych ukazatelu) u jednotlivych odberu byl ruzny - jen vyjimecne byl rozbor proveden v rozsahu vsech ukazatelu CSN 75 7111 "Pitna voda", naprosta vetsina vzorku byla analyzovana v rozsahu tzv. zakladniho rozboru, tedy s poctem ukazatelu cca 15 az 20. Jak vsak vyplyva z drivejsich studii [3] i ze zkusenosti hygienicke sluzby, zvoleny rozbor postihuje vsechny hlavni kriticke ukazatele u studni. Znecisteni domovnich studni tezkymi kovy a toxickymi organickymi latkami neni v CR, nastesti, vyznamnym jevem. Vyjimku muze tvorit prakticky jediny ukazatel a to radon, ktery neni soucasti bezneho zakladniho rozboru. Pro objasneni techto pochyb si SZU vyzadal stanovisko Statniho ustavu radiacni ochrany (SURO).

Rozbory vzorku vody ze studni byly provedeny v laboratorich, ktere participuji na reseni ukolu Subsystemu II "Zdravotni dusledky a rizika znecisteni pitne vody" Systemu monitorovani. Laboratore maji vypracovany zakladni dokumenty systemu QAQC (standardni operacni postupy, prirucky kontroly jakosti) a kontrolu kvality jejich prace prubezne proveruje nezavisla pracovni skupina pro kontrolu zajisteni kvality vysledku pro Monitoring SZU. Zucastnene laboratore prokazuji spravnost a reprodukovatelnost poskytovanych vysledku pravidelnou ucasti v mezilaboratornich porovnavacich zkouskach.

Verohodnost ziskanych dat je potvrzena take zpusobem odberu. Odbery z verejnych studni provadeji prakticky ve 100 % pracovnici hygienicke sluzby. U soukromych studni ve trech okresech z deviti odebiraji vsechny vzorky taktez pracovnici OHS, ve trech dalsich okresech pracovnici OHS ve 20 - 95 % pripadu, a ve zbylych pripadech sam majitel pouceny laboratori o zasadach odberu a transportu vzorku a vybaveny odberovou nadobou.

Ziskane vysledky nebyly nijak upravovany. Pokud se vyskytl chybny udaj v zapise dat, byl cely vysledek rozboru ze zpracovani vyrazen.

 

 

Vysledky kvality vody (zpet na obsah)

 

Tabulka 5: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni (1431 studni) v jednotlivych okresech podle prekroceni limitni hodnoty (LH).
 
Okres
Odberu
celkem
Typ
LH
Mikrob. a biol. rozbor
Fyz. a chem. rozbor
Odbery
Celkem
>LH
%
Celkem
>LH
%
>LH
%
Benesov

 

209

 

NMH,MHPR
200
121
61
0
0
 
121
58
MH
200
25
13
165
102
62
114
55
Havlickuv Brod

 

94

 

NMH,MHPR
83
31
37
58
0
0
31
33
MH
79
11
14
72
49
68
55
59
Hradec Kralove

 

1299

 

NMH,MHPR
1204
741
62
42
2
5
741
57
MH
1199
253
21
1079
905
84
987
76
Litomerice

 

205

 

NMH,MHPR
186
16
9
200
10
5
26
13
MH
186
77
41
201
199
99
199
97
Melnik
611
NMH,MHPR
602
409
68
15
3
20
410
67
MH
602
250
42
595
494
83
525
86
Sokolov
124
NMH,MHPR
124
66
53
46
0
0
66
53
MH
124
28
23
124
117
94
119
96
Svitavy
47
NMH,MHPR
47
24
51
4
1
25
25
53
MH
46
6
13
45
23
51
24
51
Usti nad Orlici
497
NMH,MHPR
491
187
38
44
2
5
189
38
MH
488
85
17
491
404
82
418
84
Poznamka: pravy sloupec ("Odbery") se zabyva hodnocenim podle jednotlivych odberu (1 odber = 1 rozbor vody ze studny s ruznym poctem ukazatelu) a udava pocet a podil (%) odberu, u kterych bylo alespon v jednom ukazateli zjisteno prekroceni prislusne limitni hodnoty. Poznamka se tyka tez tabulek c. 6, 8 a 9.

 

Tabulka 6: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni (1431 studni) v jednotlivych letech podle prekroceni limitni hodnoty (LH).
 
Okres
Odberu 
celkem
Typ
LH
Mikrob. a biol. rozb.
Fyz. a chem. rozb.
Odbery
Celkem
>LH
%
Celkem
>LH
%
>LH
%
Ceska republika

do 31.12.1993

796
NMH,MHPR
755
466
62
141
12
9
476
60
MH
751
243
32
743
619
83
653
82
Ceska republika

01/01/94 do 31/12/94

581
NMH,MHPR
554
305
55
33
1
3
306
53
MH
554
99
18
491
378
77
404
70
Ceska republika

01/01/95 do 31/12/95

391
NMH,MHPR
370
215
58
47
1
2
216
55
MH
370
106
29
353
309
88
327
84
Ceska republika

01/01/96 do 31/12/96

372
NMH,MHPR
352
172
49
47
2
4
174
47
MH
350
78
22
327
277
85
301
81
Ceska republika

01/01/97 do 31/12/97

420
NMH,MHPR
402
214
53
40
2
5
214
51
MH
401
106
26
387
326
84
343
82
Ceska republika

01/01/98 do 31/12/98

526
NMH,MHPR
504
223
44
101
0
0
223
42
MH
498
104
21
471
384
82
413
79
Ceska republika

celkem

3086
NMH,MHPR
2937
1595
54
409
18
4
1609
52
MH
2924
736
25
2772
2293
83
2441
79
 

 

Tabulka 7: Hodnoceni kvality vody u verejnych studni podle prekroceni limitni hodnoty (LH) u jednotlivych ukazatelu.
 
Ukazatel
celkem
nad LH
%
abioseston-tripton
1527
78
5
bezbarvi bicikovci
1501
25
2
enterokoky
2729
566
21
fekalni koliformni bakterie
2351
577
25
koliformni bakterie
2653
1456
55
mezofilni bakterie
2878
625
22
mrtve organismy
1290
1
0
psychrofilni bakterie
2571
240
9
zive organismy
1491
45
3
amonne ionty
2487
204
8
CHSK-Mn
2494
185
7
chloridy
2498
157
6
dusitany
2503
190
8
dusicnany
2515
796
32
mangan
952
167
18
sirany
622
30
5
zelezo
2050
491
24
 

 

Verejne studny. Vysledky za jednotlive okresy udava tabulka 5. Prekroceni limitni hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 13 do 67 %, resp. od 51 do 97 % (typ MH) odberu. Vysledky za vsechny sledovane okresy podle jednotlivych let ukazuje tabulka 6. K prekroceni limitni hodnoty (typ NMH, MHPR) dochazelo v letech 1991-1998 s cetnosti od 42 do 60 % - s prumerem za cele obdobi 52 % odberu. K prekroceni limitni hodnoty (typ MH) dochazelo ve stejnem obdobi s cetnosti od 70 do 84 % - prumerne v 79 % odberu.

Sumarni vysledky pocitacoveho zpracovani lze doplnit o vysledky ze tri okresu: V okrese Hodonin v roce 1998 z 219 odberu u verejnych studni (VS) nevyhovelo limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 173 vzorku, tedy 79 %. V okrese Karvina v roce 1998 z 18 odberu z VS nevyhovely limitni hodnote (NMH, MHPR) 4 vzorky, tedy 22 %. V okrese Jindrichuv Hradec v roce 1997 nevyhovelo ze 153 odberu (dohromady 54 VS a 99 SS) limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 128 vzorku, tedy 84 %.

Prekroceni limitni hodnoty u jednotlivych ukazatelu za vsechny okresy a cele sledovane obdobi udava tabulka 7. Z ni vyplyva, ze nejcasteji dochazi k nevyhovujicim nalezum u koliformnich bakterii (55 %), fekalnich koliformnich bakterii (25 %), enterokoku (21 %) a mezofilnich bakterii (22 %), v chemickych ukazatelich pak u dusicnanu (32 %), zeleza (24 %) a manganu (18 %). U ostatnich ukazatelu dochazi k prekroceni limitni hodnoty mene nez v 10 % pripadu. Tyto udaje potvrzuji i vysledky z okresu Hodonin (koliformni b. 56 % vzorku nad LH, enterokoky 38 %, fekalni koliformni b. 31 %, mezofilni b. 27 %, dusicnany 46 %, zelezo 14 %, CHSK 11%), nad prumerem byly pak nektere vysledky v okrese J.Hradec (koliformni b. 95%, enterokoky 78 %, fekalni koliformni b. 21 %, psychrofilni b. 35 %, mezofilni b. 22%, dusicnany 43 %, zelezo 52 %, CHSK 27 %, amonne ionty 22 %, dusitany 13 %).

 

Tabulka 8: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni (3202 studni) v jednotlivych okresech podle prekroceni limitni hodnoty.
 
Okres
Odberu
celkem
Typ
LH
Mikrob. a biol. rozbor
Fyz. a chem. rozbor
Odbery
Celkem
>LH
%
Celkem
>LH
%
>LH
%
Benesov

 

174

 

NMH,MHPR
148
37
25
7
1
14
38
22
MH
148
12
8
152
112
74
116
67
Hradec Kralove

 

2114

 

NMH,MHPR
1790
1307
73
182
21
12
1322
63
MH
1885
271
14
1534
1125
73
1220
58
Litomerice

 

710

 

NMH,MHPR
616
452
73
659
9
1
455
64
MH
616
107
17
687
652
95
655
92
Melnik

 

560

 

NMH,MHPR
478
377
79
84
10
12
387
69
MH
478
151
32
547
399
73
429
77
Svitavy
22
NMH,MHPR
22
14
64
0
0
#
14
64
MH
22
2
9
21
9
43
10
45
Usti nad Orlici
259
NMH,MHPR
256
103
40
54
10
19
111
43
MH
256
19
7
253
182
72
185
71
 

Tabulka 9: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni (3202 studni) v jednotlivych letech podle prekroceni limitni hodnoty.

 
 
Okres
Odberu
celkem
Typ
LH
Mikrob. a biol. rozbor
Fyz. a chem. rozb.
Odbery
Celkem
>LH
%
Celkem
>LH
%
>LH
%
Ceska republika

do 31.12.1993

966
NMH,MHPR
858
673
78
289
14
5
678
70
MH
841
137
16
870
701
81
721
75
Ceska republika

01/01/94 do 31/12/94

695
NMH,MHPR
600
343
57
189
14
7
355
51
MH
596
71
12
582
451
77
464
67
Ceska republika

01/01/95 do 31/12/95

493
NMH,MHPR
438
316
72
128
7
5
321
65
MH
436
62
14
380
281
74
302
61
Ceska republika

01/01/96 do 31/12/96

525
NMH,MHPR
487
336
69
112
5
4
340
65
MH
485
109
22
443
350
79
381
73
Ceska republika

01/01/97 do 31/12/97

550
NMH,MHPR
449
285
63
132
7
5
292
53
MH
489
70
14
447
331
74
351
64
Ceska republika

01/01/98 do 31/12/98

610
NMH,MHPR
478
337
71
136
4
3
341
56
MH
558
113
20
472
365
77
396
65
Ceska republika

celkem

3839
NMH,MHPR
3310
2290
69
986
51
5
2327
61
MH
3405
562
17
3194
2479
78
2615
68
 

 

Soukrome studny. Vysledky za jednotlive okresy udava tabulka 8. Prekroceni limitni hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 22 do 69 %, resp. od 45 do 92 % (typ MH) odberu. Vysledky za vsechny sledovane okresy podle jednotlivych let ukazuje tabulka 9. K prekroceni limitni hodnoty (typ NMH, MHPR) dochazelo v letech 1991-1998 s cetnosti od 51 do 70 % - s prumerem za cele obdobi 61 % odberu. K prekroceni limitni hodnoty (typ MH) dochazelo ve stejnem obdobi s cetnosti od 61 do 75 % - prumerne v 68 % odberu.

Sumarni vysledky pocitacoveho zpracovani lze doplnit o vysledky ze dvou okresu: V okrese Karvina v roce 1998 ze 16 odberu z SS nevyhovelo v nekterem z ukazatelu 12 vzorku, tedy 75 %. V okrese Jindrichuv Hradec v roce 1997 nevyhovelo ze 153 odberu (dohromady 54 VS a 99 SS) limitni hodnote (bez rozliseni) v nekterem z ukazatelu 128 vzorku, tedy 84 %.

Prekroceni limitni hodnoty u jednotlivych ukazatelu za vsechny okresy a cele sledovane obdobi udava tabulka 10. Z ni vyplyva, ze nejcasteji dochazi k nevyhovujicim nalezum u koliformnich bakterii (69 %), fekalnich koliformnich bakterii (36 %), enterokoku (27 %) a mezofilnich bakterii (12 %), v chemickych ukazatelich pak u dusicnanu (47 %), zeleza (23 %) a manganu (23 %). U ostatnich ukazatelu dochazi k prekroceni limitni hodnoty mene nez v 12 % pripadu. Tyto udaje potvrzuji i vysledky z okresu Hodonin (koliformni b. 56 % vzorku nad LH, enterokoky 38 %, fekalni koliformni b. 31 %, mezofilni b. 27 %, dusicnany 46 %, zelezo 14 %, CHSK 11%), nad prumerem byly pak nektere vysledky v okrese J.Hradec (koliformni b. 95%, enterokoky 78 %, fekalni koliformni b. 21 %, psychrofilni b. 35 %, mezofilni b. 22%, dusicnany 43 %, zelezo 52 %, CHSK 27 %, amonne ionty 22 %, dusitany 13 %).

 

 

Tabulka 10: Hodnoceni kvality vody u soukromych studni podle prekroceni limitni hodnoty (LH) u jednotlivych ukazatelu.
 
Ukazatel
celkem
nad LH
%
abioseston-tripton
1480
90
6
bezbarvi bicikovci
1460
11
0
enterokoky
3283
882
27
fekalni koliformni bakterie
2855
1021
36
koliformni bakterie
3075
2137
69
mezofilni bakterie
3370
402
12
mrtve organismy
1296
0
0
psychrofilni bakterie
3066
245
8
zive organismy
1443
48
3
amonne ionty
2930
244
8
CHSK-Mn
2896
333
11
chloridy
2880
277
10
dusitany
2942
315
11
dusicnany
2986
1416
47
mangan
613
141
23
sirany
585
60
10
zelezo
2028
466
23
 

 

Radon. Radon by mohl byt jedinym ukazatelem, jehoz absence v posuzovanych udajich (neni soucasti zakladniho rozboru) by mohla vyrazneji zkreslit hodnoceni zdravotni nezavadnosti studni. Studie z okresu Plzen - jih [3] totiz zjistila, ze 70 % vzorku v tomto ukazateli nevyhovelo; navic expozice radonu se zejmena v Cechach povazuje za aktualni.

V ziskane databazi se udaje o objemove aktivite radonu 222 vyskytuji jen ojedinele (u SS 4 stanoveni, z toho 3 prekrocily limitni hodnotu; u VS 31 stanoveni, z toho 23 prekrocilo limitni hodnotu). Je zrejme, ze rozbory jsou provadeny cilene jen tam, kde se riziko predpoklada nebo kde byl jiz zvyseny obsah v minulosti prokazan. Z toho vyplyva relativne vysoke procento nedodrzeni limitni hodnoty. V zadnem pripade vsak nelze tyto vysledky zevseobecnovat na situaci v cele CR.

K teto otazce si proto zpracovatele studie vyzadali stanovisko SURO, s timto zaverem: Zdroje individualniho zasobovani nejsou zmapovany, existuje tedy malo udaju k primemu hodnoceni. Avsak na zaklade znalosti, ze voda z verejnych vodovodu, kde je zdrojem podzemni voda, nevyhovuje limitni hodnote pro radon asi v 5 %, a na zaklade uvahy, ze voda ve studnich pochazi oproti vydatnejsim zdrojum podzemni vody pro hromadne zasobovani spise z mensi hloubky, kde je vyskyt radonu mensi, lze usuzovat, ze problemy se budou vyskytovat v jednotkach procent, snad < 5 % pripadu [13]. Geograficky se pravdepodobne postizene lokality studni budou kryt s prislusnymi misty na mape radonoveho rizika.

 
Diskuse (zpet na obsah)

Ziskane a hodnocene udaje o kvalite vody ve verejnych a soukromych studnich nelze z pohledu cele CR povazovat za (zcela) reprezentativni, protoze neslo ani o plosne setreni na uzemi cele CR, ani nebyly uplatneny zasady nahodneho vyberu mist. Presto - diky pomerne velkemu souboru dat (celkem temer 7500 odberu z asi 5000 studni) a zastoupeni 11 okresu ze vsech kraju - jsou vysledky (z pohledu mozne aproximace na celou republiku) nesporne verohodnejsi, nez drivejsi regionalni studie, ktere vykazovaly temer 100 % zavadnost studni.

Je pritom jiste, ze v ramci CR existuji vyznamne rozdily a ze existuji mista (okresy, regiony), kde podil zavadnosti studni se pohybuje mezi 90 - 100 %. A i kdyz lze na zaklade analyzovanych udaju pripustit, ze az okolo 90 % studni nevyhovuje pozadavkum CSN 75 7111 (pitna voda) alespon v jednom ukazateli (bez rozliseni jeho zdravotniho vyznamu, tedy i ukazatelu s doporucenou nebo indikacni hodnotou), domnivame se, ze o zdravotni zavadnosti, nebo lepe zdravotnim riziku, lze hovorit maximalne u 60 - 70 % studni.

Termin "zdravotni riziko" zde povazujeme za adekvatnejsi nez "zdravotni zavadnost", protoze zejmena u mikrobiologickych ukazatelu nemusi prukaz indikatoroveho organismu, jakym jsou napr. koliformni bakterie, vubec znamenat pritomnost patogennich organismu, pouze signalizuje jejich moznou pritomnost.

Analyza vysledku podle jednotlivych let nenaznacuje nejaky trend, ani smerem ke zlepseni, ani ke zhorseni.

 
Zaver (zpet na obsah)

Byly shromazdeny vysledku rozboru vody z 3377 odberu u cca 1700 verejnych studni a 3954 odberu u cca 3300 soukromych studni provedenych hygienickou sluzbou v letech 1991-1998. Vysledky se tykaji celkem 11 okresu ze vsech kraju Ceske republiky.

Hodnocenim ziskanych vysledku bylo zjisteno, ze dochazi k prekroceni limitnich hodnot u ukazatelu s nejvyssi meznou hodnotou a meznou hodnotou prijatelneho rizika asi u 60 % studni, u ukazatelu s meznou hodnotou asi u 75 % studni. Nebyly zjisteny vyznamne rozdily mezi kvalitou verejnych a soukromych studni, ani mezi vysledky jednotlivych let (casovy trend); na druhou stranu vsak existuji vyrazne mistni rozdily.

Zjistene vysledky nepotvrzuji oficialni udaje, ze by zdravotne zavadnych bylo 95-98 % studni. Zdravotne rizikovych je zrejme jen asi 70 % studni. I kdyz lze timto zjistenim ponekud zlepsit prezentovany obraz o kvalite studni v CR, vyraz "jen" zde nemuze byt nijak uspokojujici. Naopak - situaci je nutno i nadale povazovat za kritickou a je treba podnikat kroky k naprave. Priciny neuteseneho stavu byly jiz drive pojmenovany [3, 5] a stale trvaji:

 

Naprava musi smerovat jak do oblasti legislativni (lepe definovat a pravne "zakotvit" povinnosti majitelu a provozovatelu, vcetne nastroju k vymahani, ale i ochranu techto zdroju pitne vody), tak i osvetove - nedavne pociny MZe [14] a SZU [15] v tomto smeru musi byt nasledovany dalsimi kroky.

 

 

Citovana literatura (zpet na obsah)

  1. Ministerstvo zemedelstvi CR: Informace o stavu v zasobovani pitnou vodou a jakosti dodavane vody (pro jednani vlady). MZe CR c.j. 2833/98-100, 3.6.1998.
  2. Voda v Ceske republice. Vydalo MZP CR a MZe CR, Praha 1998.
  3. Vodohospodarsky projektove inzenyrsky podnik Plzen: Zjisteni a vyhodnoceni jakosti vody ve studnich individualniho zasobovani pitnou vodou okresu Plzen jih. Zaverecna zprava ukolu. Plzen 1994.
  4. Zprava o stavu vodniho hospodarstvi CR v roce 1997. Vydalo MZe CR, Praha 1998.
  5. Chalupa, M.: Pece o studny mistniho zasobovani pitnou vodou. Vydalo MLVH a SZN, Praha 1989.
  6. CSN 75 5115 Studny individualniho zasobovani vodou. CSNI, Praha 1993.
  7. Zasady pro bezny hygienicky dozor na zasobovani pitnou vodou - metodicky pokyn krajskeho hygienika. Stredocesky krajsky narodni vybor v Praze - krajsky hygienik, 1977.
  8. Prokopova, L.: Stav verejnych studni a zdroju vody slouzici k verejnemu zasobovani obyvatel venkovskych obci bez verejneho vodovodu Jihomoravskeho kraje. Zprava KHS Brno, 1992.
  9. Metodicky navod k zajisteni jednotneho postupu pri plneni ukolu vyplyvajicich z hygienickeho dozoru v oblasti zabezpeceni zdravotni nezavadnosti a jakosti pitne vody urcene k zasobovani obyvatelstva. Hlavni hygienik CR, Praha 8.3.1999.
  10. Zprava o urovni hromadneho zasobovani obyvatelstva pitnou vodou ve Stredoceskem kraji (ve vodovodech SVaK a NV). KHS Stredoceskeho kraje, Praha 1989.
  11. Kundera, J.: Zasobovani venkovskych obci a osad pitnou vodou. VTEI, roc. 35, c. 3, 1993, str. 77-84.
  12. Ratajova, J.: Zprava o kvalite vody ve vodovodech a verejnych studnich Stredoceskeho kraje za rok 1997. KHS Stredoceskeho kraje, Praha 1998.
  13. Vlcek,J. (SURO Praha - pracoviste Hradec Kralove) - osobni sdeleni 1.3.1999.
  14. Frank, K.: Dezinfekce malych zdroju vody. Vydalo MZe CR, Praha 1996.
  15. Kozisek, F.: Studna jako zdroj pitne vody, prirucka pro uzivatele domovnich a verejnych studni. Vydal SZU, Praha 1998.
  16. Krajsky hygienik v Ceskych Budejovicich, pisemne sdeleni 23.4.1999.